# Kronika
Zde jsou zapsány důležité události, které se na Ovčinách odehrály. Pokud není uvedeno jinak, jsou to roky třetího věku Středozemě.
## 29. Ovčina
#### Co se událo dříve — Bitva na Sněžném poli
Hon za pokladem draka Bairanaxe vyvrcholil velikou bitvou na Sněžném poli. Zapojily se mocnosti tohoto světa — král trpaslíků se svým národem udatných bojovníků, starostka Jezerního lidu se svým národem zoceleným mnohými bitvami a moudrý elfský král, jenž již věky spojuje elfy. Po krvavém střetu byl po Bairanaxovi vystřelen černý šíp. Bestie, zasažena a krvácejíc, prchla ze Sněžného pole daleko na jih — k vnitrozemskému moři Rhûn, kde na ostrově Tol Narthad nalezla útočiště v jeskyních pod ostrovní horou. S sebou odnesla i velkou část pokladu.
Prach bitvy se usadil. Elfové však čelili rozkolu — skupina mladých elfských bojovníků se vydala svou vlastní cestou a usadili se v Temném hvozdu. V jejich čele stanul steward Temného hvozdu a jejich osada dostala jméno Nový Arnor.
Rány po Sněžném poli se zahojily, ale chuť po pokladu rostla. Králové čtyř národů promluvili ke svým lidem.
Král trpaslíků hleděl do daleka a přísahal, že tu „stvůru plnou černé jedovaté dračí krve" dostane. Trpaslíci se jen tak nevzdají.
Starostka Jezerního lidu uvažovala střízlivě — drak sedí na pokladu a poklad zvyšuje blahobyt. Vyslala zvědy.
Elfský král promluvil tajemně: „Orome, mocný lovec Valar, před časem zaplakal nad našimi hvozdy a nyní se jeho slzy objevily. Slzy Valar jsou lék a požehnání země."
V krajích se roznesla zvěst, že nestvůry, jež přežily masakr na Severní spoušti, se sesbíraly, vylízaly si rány a opět ohrožují pocestnéí. Divočina se pomalu počala hemžit nebezpečím.
#### 2846–2848 Oromeho slzy a budování
Dobrodruzi vyrazili do krajiny. Oromeho slzy — zářivé krůpěje zanechané lovcem Valar v mechách a travách — se staly tím, oč každý stál. Nosit je směli pouze hobiti a králové, neboť ostatním by tíha Valarova smutku zlomila srdce.
Království stavěla svatyně, kam slzy ukládala. Každá slza ve svatyni přinášela požehnání a sílu zemi. Nový Arnor si vedl nadmíru zdatně — Legolas, správce arnorský, koordinoval sběr s takovou vervou, že brzy měli arnorští slz nejvíce ze všech. Ale i elfové, jezerní lidé a trpaslíci uspěli a dost slz nashromáždili. Všechna čtyři království posvětila své oltáře.
Obchod kvetl. Města produkovala suroviny — dřevo, kámen, víno, kožešiny — a v trzích se míchaly groše s manou. Kdo chtěl mocnou zbraň či kouzlo, musel nejdříve postavit příslušnou budovu. Kovárny, magická zřídla a psince rostly po celém kraji jako houby po dešti.
#### Rok 2848 Stíny v hvozdu
Zatímco dobrodruzi bojovali s nestvůrami a sbírali byliny, v hvozdu se objevili tři podivní cizinci. Lesní vědma, která nabízela vize a proroctví. Šprýmař, veselý kejklíř s pochybnou morálkou. A Poustevník, tichý znalec draků a temných věcí.
Nikdo ještě netušil, že jde o samotné Nazgûly v přestrojení — Adûnaphel, Ren Nečistý a Ûvatha, služebníci Temného pána, kteří přišli do kraje s jediným cílem: rozvrátit spojenectví národů zevnitř.
Zpočátku zadávali drobné úkoly. Přines víno skřetům. Odnes něco, co nepatří tobě. Odměny byly lákavé a mnozí dobrodruzi — zvláště ti drzejší — si řekli: proč ne? Získali první znamení korupce. Pak druhé. A někteří — ti nejodvážnější nebo nejlehkomyslnější — i třetí, ultimátní pečeť temné služby.
Desítky dobrodruhů se zapletly s temnými silami. Zapalovali budovy cizích království. Vypálili Vílí palouček. Okrádali pocestné. Dodávali zbraně skřetům. Ale těch, kdo zašli až na samý okraj temnoty, bylo nakonec jen hrstka.
#### Rok 2850 - Gandalf vstupuje do Dol Gulduru
Čaroděj Gandalf se vydal do temné pevnosti Dol Guldur. Vzal s sebou hrdiny, které mu království propůjčila, a sestoupil do kobek. Chtěl potvrdit, zda zlo, které v pevnosti sídlí, je skutečně navrátivší se Sauron — a zachránit trpasličího krále Thráina II., jenž tam údajně chřadl v zajetí.
Výprava nebyla úspěšná. Kobky byly hluboké, nepřátelé silní a trpaslíka se osvoboditi nepodařilo. Gandalf se vrátil s potvrzením, že zlo v Dol Gulduru je skutečně Sauron — ale Thráin zůstal v řetězech. Ten úkol bude muset počkat.
#### Rok 2852 - Bílý koncil a temný vítr
Gandalf naléhal na Bílý koncil, aby zaútočil na Dol Guldur. Avšak Saruman — který tajně hledal Jeden Prsten pro sebe — útok zablokoval. Koncil se rozešel bez rozhodnutí a naděje na brzké vyhnání Saurona pohasla.
A mezitím do kraje zavál temný vítr. Svatyně, dosud spolehlivý zdroj požehnání, se staly nevyzpytatelnými. Někteří z těch, kdo prosili o dar oltáře, odcházeli s plnýma rukama; jiní s prázdnýma. Přízrak nevole a nedůvěry se plížil krajem.
Gandalf obcházel království a hledal podporu pro další výpravu. Některá města ho vyslyšela, jiná měla vlastní starosti.
#### Rok 2854 - Odhalení a očista
Králové si konečně všimli, že něco není v pořádku. Budovy hořely. Slzy mizely ze svatyn, groše z pokladnic. A někteří hrdinové se chovali podezřele. Strážní, jimž bylo svěřeno bdít nad bezpečím, své povinnosti brali na lehkou váhu, a tak trvalo dlouho, než se rozšumělo, že v zemi působí služebníci Stínu.
Když ale pravda vyšla najevo, obrat byl rychlý a rozhodný. Králové zakročili společně. Dobrodruzi, kteří na sebe přijali temná znamení, stanuli před volbou — a mnozí se rozhodli pro cestu zpět ke světlu. Cesta očisty nebyla snadná, ale ti, kdo ji podstoupili, z ní vyšli silnější a moudřejší.
#### Rok 2855 - Plavba na Tol Narthad a poslední bitva
Přišel čas vydat se za drakem. Zvědové potvrdili, co mnozí tušili — Bairanax se ukryl na ostrově Tol Narthad na vnitrozemském moři Rhûn, v jeskyních pod ostrovní horou, kde znovu shromažďoval poklad. Bez flotily se na ostrov nebylo možné dostat.
Aby království mohla vyplout, musel každý národ postavit flotilu — a ta nebyla levná. Elfové, pilní a připravení, sehnali prostředky jako první. Trpaslíci, kteří seděli na hromadách zlata, ale neradi se s ním loučili, se nechali dlouho přemlouvat — nakonec ale zaplatili. Jezerní lidé, kteří ve své obchodnické horlivosti již vše prodali, museli škrábat po dně — ale i ti se složili. A Nový Arnor, vždy praktický, dal dohromady vše potřebné.
Čtyři flotily vypluly společně přes jezero Rhûn k ostrovu Tol Narthad. Společná plavba čtyř národů za jedním cílem — okamžik, na který se dlouho vzpomínalo.
Po vylodění však přišlo překvapení. Oni jdou sice na draka, ale objevila se zde Vědma, Poustevník i Šašek - v temném a s odhozenými maskami. S velikou radostí jim oznámili, že je dostali přesně tak, kde je chtěli a příserné Bairanaxovo vojsko si s nimi poradí. I povolali ty temné z národů, kteří páchali zlé činy a lákali je na svou stranu. Naštěstí pro svobodné národy, to bylo jen málo z nich. Raistlin přešla ve finálních dnech definitivně na temnou stranu. A s ní Jáchym Vlček a další dva bojovníci. Temnota si vždy najde své.
A pak přišla bitva. Všechny čtyři národy stanuly na ostrově proti Bairanaxovi a jeho nohsledům. Boj byl zuřivý. Hrdinové padali a vstávali, meče zvonily a kouzla se tříštila. A nakonec — opět černý šíp zasáhl draka. Bairanax, podruhé zraněný a krvácející, prchl z Tol Narthadu i s pokladem kamsi za obzor.
Vítězství? Ano, ale ne úplné. Drak žije. Pokladu mnoho nezbylo, co drak neodnesl to utratil na přivolání armády. Spojenectví čtyř národů přetrvalo — a s ním naděje, že své místo na slunci uhájí.
Nový Arnor získal 5 trofejí příšer, Elfové 6 trofejí, trpaslíci 7 trofejí a lidé 6 trofejí.
#### Zvláštní záznamy kronikáře
Maddie z Jezerního města — bez očekávání odměny přinesla zásadní zprávu o drakovi a jeho državách. Starostka Neneke ji osobně pochválila jako příklad lidskosti a odvahy. Jméno Maddie budiž zaneseno do kroniky jako hybatelka dějin.
Družiny dobrodruhů — ku podivu se mezi sebou dělily o zkušenosti, aby každá družina měla sílu čelit nebezpečím. Taková spolupráce nebývá samozřejmostí.
Steward Nového Arnoru — vedl svůj lid s nebývalou oddaností. Sounáležitost v Novém Arnoru byla ze všech národů nejsilnější.
Trpaslíci — nadšení krále a jeho lidu bylo nakažlivé. Kdo viděl trpasličího krále v čele svého národa, ten pochopil, proč se říká, že trpaslíci se jen tak nedají.
Penězokazci — několik dobrodruhů se pokusilo podvrátit směnný systém království rozměňováním stříbrných za drobné. Obchodníci byli včas varováni a pokus se nezdařil. Jejich jména si kronikář zapamatoval a poté z knih škrtl.
## 28. Ovčina
**2790** - Zima polevila a stopaři Jezerních lidí se vydali na sever. Před průsmykem vedoucí skrz hory Ered Mithrin narazili na zbídačeného trpaslíka, elfa a člověka. Ti prchli z Norr-dumu, nejsevernější výspy civilizace. Město známé svými bohatými doly a jehož králové získali prý snad i dračí hordu. Bohužel, v zimě a bez kontaktu s ostatním světem, byl Norr-dum napaden, přemožen, jeho lid rozprášen a zničen. Stvůry ukradly poklad, který patří Svobodným národům. Králové a starostka se zapřísáhli, že ho získají zpět, a budou o něj bojovat do poslední kapky krve svých poddaných.
**2791** – Hobiti obléhají Vesnici, ovšem první vesnici obsazuje Feanor.
**2831** - Byla založena Demokratická Republika Spojených Ras. Takto se jmenoval přípravný výbor pro budoucí zemi Nový Arnor, do které před velkou bitvou s příšerami přešlo nemálo hrdinů.
**2832 - **Svobodné národy se vydaly za ledový průsmyk do na Sněžné pole
Lidé - 23,5 pokladů. Nový Arnor - 14 pokladů DRSR, 14 pokladů Trpaslíci. 3,5 pokladů Elfové.
## 27. Ovčina
Svobodným národům se podařilo odvrátit snahu Nekromantových pochopů donést mu prsteny živlů, kterým by mohl uvrhnout Rhovanion do tuhé zimy. V takové situaci, by mohli přiletět dráčkové ze severních spouští, či jiné stvůry a Svobodné národy by musely uprchnout. Naštěstí díky udatným hrdinům byly prsteny živlů získány, jejich síla probuzena a jen jeden či dva padli do rukou pohůnků a ti o ně přišli v závěrečné bitvě, kdy se marně pokusili získat prsteny všechny.
**2767 třetího věku začíná 27. Ovčina. **
Svobodným národům se podařilo odvrátit snahu Nekromantových pochopů donést mu prsteny živlů, kterým by mohl uvrhnout Rhovanion do tuhé zimy. V takové situaci, by mohli přiletět dráčkové ze severních spouští, či jiné stvůry a Svobodné národy by musely uprchnout. Naštěstí díky udatným hrdinům byly prsteny živlů získány, jejich síla probuzena a jen jeden či dva padli do rukou pohůnků a ti o ně přišli v závěrečné bitvě, kdy se marně pokusili získat prsteny.
Zápis trpasličího kronikáře [zde](https://svet.ovcina.cz/books/ovcina-svet-2026/page/pribehy-davnych-casu#bkmrk-z%C3%A1pis-trpasli%C4%8D%C3%ADho-kr).
## 26. Ovčina
2758 třetího věku **(Začátek 26. Ovčiny)**
Po pár letech začali v dálce skučet vlci ze severní spouště, léto skončilo podivně brzy a místo zářijového slunce je chlad a mlha. Uběhlo několik dlouhých roků s krátkými léty a mrazivými zimami.
2760 Radagast vyslal několik výzvědných výprav do Dol Gulduru, ale hrdinové od kapitána skřetů nic nezjistili napoprvé a až později dostali informaci, že skřeti z nějakého důvodu chtějí zajmou elfí kovářku Lindir z Cesmínie.
2761 Hrdinům se podařilo zachránit Kovářku (a zjistili, že to byla spíše pěvkyně) a dozvěděli se, že v Rhovanionu ukrylo 15 elfích kovářských mistrů z Cesmínie 5 prstenů živlů, které nesmí padnout do rukou zlým silám, protože mají moc měnit živly a počasí světa. Kde však ty prsteny mohou být? Elfové je důkladně ukryli a začarovali místa jejich posledního odpočinku, současně však nechali dopis, který správným lidem cestu k prstenu ukáže. Každý takový dopis byl rozdělen na 3 části, které jednotliví potomci Elfích kovářů hlídali.
2762 Království se snažila na zimu připravit zlepšováním svých vesnic a území. Přitom došlo k potyčkám o vlastnictví vesnic.
2765 Starostka Jezerního města nalezla a rozluštila jednu část dopisu.
2766 Příšery z hvozdů se na tyto krásné a bohaté vesnice snesly jako supi, ale po tvrdém boji byl naštěstí od většiny z nich odraženy. Čest padlým trpaslíkům. Svobodné národy musí rychle přijít na to, jak zimu zastavit, chtějí-li zůstat ve svých domovech.
## 25. Ovčina
**2742 třetího věku (Začátek 25. Ovčiny)**
Příšery byly zahnány. Všude mír. Elfové a trpaslíci však museli pohřbít své krále a korunovat nové. To nebývá často tak snadné, zvláště jde-li o úmrtí nečekaná. Národy se tedy domluvily, že se všichni králové znovu sejdou na výročí podzimní rovnodennosti a budou rokovat o tom, jak udržet Hvozd a jeho okolí i nadále bezpečným a jak prozkoumat jeho tajemství. Váš příběh právě začíná …
2745 Probíhá kolonizace nových Osad.
2749 Hrdinové bojují s Pánem pavouků, Skřetím králem a Krysodlakem a poráží je. Jsou to služebníci Nekromanta (což Hrdinové netuší), kteří jakoby něco hledali poblíž jejich sídlišť a u toho vypálili několik vesnic. Nekromantovi služebníci hledali stopy
2750 Hrdinové poráží Zdivočelého Huorna, ale Nemrtvá elfí královna jim nakonec těsně uniká.
2751 **(Konec 25. Ovčiny)**. Veliká oslava všech národů od Velkého zeleného lesa. Po odehnání nekromantových pochopů se do Temného hvozdu a Rhovanionu zase na chvíli vrátil klid a mír.
## 24. Ovčina
**Příběh 24. Ovčiny**
V kraji se objevili dva čarodějové, moudře radili, ale mnohá místa v hvozdu ztemnala a pokojné žití bylo narušeno vyslanci temných sil. Dokonce byl otráven pramen vody z hvězd. Příšery byly čím dál tím drzejší až nakonec vedeny a sjednoceny neznámou silou donesly poklad až k draku Šmakovi a chtějíc si jej koupit pro útok na trpasličí město.
2741 třetího věku Středozemě.
Drak Šmak se probudil a vylétl po dlouhém spánku z hory.
Trpaslíci zavolali všechny na pomoc proti blížící se hordě a zapojili veškerou diplomacii a zlato. Draka Šmaka se podařilo upokojit velkým výkupným, a tak se rozhodl bitvy neúčastnit. Hordy skřetů, vlků a harpyjí se pak rozbily o udatné hrdiny všech tří národů. Bitva nebyla dlouho rozhodnuta a vítězství se nedožili jak král elfů, tak ani král trpaslíků. Nakonec však na bojišti zůstala hrstka hrdinů Svobodných národů a prohlásili bitvu za své vítězství.