Adûnaphel

Čarodějka. Sedmá nazgûlka.

Adûnaphel, původem princezna z Forastaru na Númenoru, se narodila roku 1823 Druhého věku ve městě Armenelos jako dcera Initildûna, prince a velitele královského loďstva. Již od mládí vynikala bystrou myslí a krásou, jež připomínala půvab elfských žen. Jak dospívala, zdokonalovala své schopnosti a mnozí muži usilovali o její ruku – okouzleni jejím půvabem a neoblomnou vůlí. Adûnaphel však všechny odmítala, neboť je nepovažovala za hodné svého jména.

Měla velký strach ze smrti a nikdy nezapomněla na utrpení, které prožíval její otec během své vleklé agónie – plod jeho marné snahy odmítnout smrt a zůstat ve smrtelném těle. Se svou matkou měla chladné vztahy; matka totiž podporovala Eldar a odporovala královské straně, ke které se Adûnaphel přidala s nadšením. Na královském dvoře potkala prince Atanamira a zahořela k němu vášní, neboť jej považovala za nadřazeného všem, které předtím odmítla. Když ji však následník trůnu zavrhl, zapřísáhla se na památku svého otce, že mu srazí hlavu.

Roku 1914 Druhého věku opustila Númenor, aby založila kolonii ve Středozemi a podrobila si její obyvatele. Po dlouhém putování dorazila do zemí Variagů, kde nastolila svou vládu. Její království „Ard Marnë“ (Království Marné, jak se sama titulovala) se po několik let rozrůstalo na východ a jih. Když se však odmítla dále podřizovat númenorskému králi, prohlásila se nezávislou. Atanamir, jenž se mezitím stal vládcem Númenoru, vyhlásil nad ní rozsudek smrti a její říše byla obsazena. Adûnaphel uprchla do pustin Východu, kde bloudila v pustinách Khandu, až ji zajala variagská tlupa. Její pán z ní učinil svou oblíbenou otrokyni.

Trpělivě vyčkávala a svedla stráže, přičemž se naučila umění meče i kopí. Po roce svého pána zabila ve spánku a prohlásila se královnou Variagů. Její činy zaujaly samotného Saurona, jenž ji pozval do Mordoru a slíbil jí pomstu proti Atanamirovým válečníkům. Adûnaphel nabídku přijala a roku 2004 Druhého věku obdržela Sedmý Prsten moci určený pro lidi a přísahala Věrnému pánu věrnost.

Po následující tisíciletí přebývala v hlavním městě svého panství, zvaném v elfštině Minas Gulwen (Věž Čarodějné panny), a osnovala pád Númenoru. Roku 3277 byla vyslána do Umbaru, kde svými svody ovládla Atanamirova důstojníka a rozšířila tak vliv Padlého Maia. O dva roky později navštívil její tvrz Erfea Morluin spolu s elfským princem Morwinem a porazili její služebníky. Zuřivá Adûnaphel se jim postavila, a málem by zvítězila, nebýt toho, že právě v tu chvíli vyšlo Slunce a ponížilo její temného ducha.

Po Pádu Númenoru vedla její vojska útok na Minas Ithil a poté zamířila k Osgiliathu, kde byla během prvního obléhání těžce poražena. Později se zdálo, že dosáhne vítězství, když dorazily armády ostatních Úlairi a Gondor se otřásal v základech. Příchod vojsk Posledního spojenectví však její plány zhatil. Ustoupila do Dagorladu, kde byla znovu poražena.

Nyní ji Sauron povolal znovu, aby mu pomohla získat sílu. Přestrojena za lesní vědmu, hledá dobrodruhy, kteří de dají zlákat temnou mocí.