Bestiář

Bairanax

---

Bairanax

Bairanax zvaný Lovec medvědů sídlil v jeskyních v Ovirské kotlině na jihu Šedých hor, kde si zřídil doupě obklopené květnatým příkopem. Tato poloha mu umožňovala podnikat náhlé výpady skrze Průsmyky nad Temným hvozdem. Pocestní na Men Rhûnenu se stávali častými oběťmi jeho útoků.

Jeho hnědočervené tělo měřilo téměř sedmnáct loktů a křídla přesahovala dvacet loktů. Bairanax byl všežravec, ale nejvíce si liboval v medvědím mase, což pramenilo z nenávisti vůči medvědům – jako mládě byl totiž téměř usmrcen jedním ze severských obrů. Meddědovci jej považovali za dávného nepřítele a mnohé jejich děti padly při pokusech o jeho zabití.

Kromě Seveřanů byl jeho největším rivalem drak Lomaw. Ačkoliv byl Lomaw starší a silnější, Bairanax si udržoval výhodu díky letu. Bairanax byl rovněž vychytralý a hrdý na svou pokrevní linii, často vyprávěl historky o své matce Fûkgrímě, jež sloužila Pánu Angbandu.

Roku 2803 Třetího věku vedl Bairanax hordu nestvůr proti spojeným vojskům elfů, lidí a trpaslíků na Severní spoušti. Po krvavé bitvě, v níž byl raněn, uprchl daleko na jih k vnitrozemskému moři Rhûn. Tam, na ostrově Tol Narthad, nalezl nové útočiště. V jeskyních pod ostrovní horou začal znovu shromažďovat poklad, loupežemi a pleněním mezi mladými draky jihu. Tak se Tol Narthad stal novým doupětem Lovce medvědů, místem temným a opředeným hrůzou, kde se chamtivost snoubí s pomstou.

 

---

Itangast

---

Itangast

Itangast je nejstrašlivějším a nejprohnanějším z neokřídlených ohnivých draků v Šedých horách. Je hbitý a tichý jako stín, ačkoliv jeho tělo dosahuje délky devadesáti stop. Proslul svou nádhernou, do modra zbarvenou černočernou šupinou a dlouhými, stříbřitými rohy — představuje tak zrádně půvabnou zjevnost. Jeho velikost a krása udivují i ostatní draky. Pouze Scatha a Šmak mu mohou být považováni za rovné, a jen málo jiných tvorů se může považovat za výzvu pro tohoto modročerného červa.

Jeho jméno výstižně odráží jeho podstatu, neboť v severských jazycích Rhovanionu znamená Itangast “Požírač hostí“. Toho přízviska nabyl, když pozval skupinu náčelníků Seveřanů na bohatou hostinu. Ti, ačkoliv s nedůvěrou, pozvání přijali jen aby se záhy ocitli na dračím jídelníčku. Smetl je ohnivým dechem a takřka doslova sťal hlavy svých sousedů, čímž zajistil bezpečí svého panství v následných výbojích proti Naugrimům.

Itangast přebývá na Zlatém pahorku, strmé, rudou rudou protkávané výšině uprostřed vyschlého jezera na jihovýchodním úpatí Spálené pustiny. Jeho doupě ovládá hlavní tah migrujících tvorů a zároveň střeží Cirith Auris, průsmyk tradičně využívaný poutníky a kupci mezi Rhovanionem a Severními pustinami.

Trpaslíci podnikli sedm výprav s cílem dobýt Zlatý pahorek. Snažili se uchvátit právo na bohaté zlaté žíly protínající tuto pradávnou výšinu a zároveň se zbavit krutého nepřítele. Všechna jejich úsilí však skončila nezdarem. Itangast zhltnul každého jednoho z nich, čímž jen posílil pověst své „pohostinnosti“.

Podobně Seveřané vyslali tři odvážné výpravy na Zlatý pahorek. Každá z nich měla za cíl zahubit či zapudit tohoto modročerného ohnivého draka, jenž si učinil své sídlo na posvátném pohřebišti jejich předků. Tak jako jejich trpasličí bratři, i všichni tři zástupci druhorozených ztroskotali — a jejich výpravy skončily hanebným nezdarem.

---

Scatha - červ

---

Scatha Červ

Scatha (v sindarštině “Ohavný“), nejmladší syn z první snůšky Glaurungovy, sídlí v Gondmaeglomu, v srdci Šedých hor. Jeho tělo měří na délku okolo osmdesáti stop a oplývá nesmírnou silou a rychlostí. Má jasně rudou krevní barvu a ve výšce ramen dosahuje bezmála třiceti stop. je nejmocnějším ze všech Ledových draků. Trpaslíci z Ered Mithrin jej pokládají za největší pohromu, která je kdy postihla, zatímco Seveřané měří všechny draky podle jediného – podle toho, kterému říkají prostě „Červ“.

Scatha je dravý a nenasytný drak; úmyslně vyhledává lidská sídla oplývající kořistí a často přepadává karavany táhnoucí po Men Rhûnen (v sindarštině “Východní stezka“) na sever od Temného hvozdu. Živí se losrandiry, kozami, skřety i obry, avšak nejraději požírá trpaslíky a elfy. Ty považuje za nejlahodnější pokrm a cíleně je vyhledává, zabloudí-li na jeho loviště.

Scatha Červ byl jedním z nejmocnějších draků, kteří přežili zničení Angbandu. Během Druhého věku bloudil pustými severskými končinami Endoru. Jako nejstarší přeživší potomek Glaurunga byl nejvýznamnějším Ledovým drakem na severu.

Scatha zabil řadu Naugrimů a shromáždil velký poklad už při příchodu Durinova lidu. Když se však do Ered Mithrin vydali bohatí trpaslíci z Ereboru (Osamělé hory), zaútočil bez váhání. Dobře si pamatoval porážku svého otce rukou trpaslíků z Belegostu.  Obával se, že tito vetřelci si chtějí nárokovat jeho panství. Na počátku roku 2000 třetího věku odporný Červ zaútočil na trpasličí důl Stříbrný pramen, kde zabil všechny obyvatele a získal rozsáhlý pokladu.

Trpaslíci toužili po pomstě, ale trvalo jim příliš dlouho se sjednotit. Scathu zabil Fram z Éothéodu a odnesl si drakův poklad zpět k Seveřanům do údolí Anduiny. Trpaslíci požadovali, aby jim Éothéd kořist vrátil, ale Fram odmítl. Pán jezdců dal přednost tomu, aby nové bohatství využil k výstavbě města Framsburg. Trpaslíkům pak poslal urážlivou odpověď spolu s náhrdelníkem vyrobeným ze Scathových zubů. To rozpoutalo krátký konflikt, během něhož trpaslíci Frama zabili.

Od té doby panuje mezi Seveřany a Naugiry nepřátelství. Děsivé dědictví Scathy Červa.